Bachařka

05. 03. 2014 | † 06. 03. 2014 | kód autora: Up6

 Odpykávám si trest za krádeže ve věznici v malém městečku. Věznice má kapacitu jen pár desítek vězňů s malými delikty. A tak není divu,že počet dozorců je na čísle pět. Jedním z dozorců je i žena. Vyšší, mohutnější s přísným výrazem v obličeji a velkýma prsama. Na těch se mi zastavil zrak už při příjezdu a sklidil jsem za to i její naštvaný výraz. Službu konajících dozorců v noci nebylo potřeba mnoho, a tak se střídali po dvojicích. Věznice byla zaplněna jen z části a byla rozdělena na 3 menší trakty. Byl jsem ubytován do posledního z nich. Nepochopil jsem proč. Byl jsem v celé části sám.Jediný z odsouzených. Nebylo snad už jinde místo nebo to byl něčí záměr? Mělo to samozřejmě i své výhody. Nemusel jsem poslouchat noční chrápání ostatních. Sprchu jsem měl sám pro sebe atp..Je tu klid, žádné problémy, žádný křik, ticho. Člověk má čas přemýšlet o tom, proč se nechal chytit a zavřít. Po pár dnech a pár vyměněných směnách dozorců sedím v cele na posteli a ukládám se k spánku. Pomalu už usínám, když mě vzbudí hlasitý zvuk z chodby. Je to klapot bot. Ale né ten co jsem znal,když se dozorci blížili k cele. Byl jiný. Ostrý. Jako klapot dámských lodiček. Byl rázný a pomalý. Má cela byla na konci chodby. Slyšel jsem jak se kroky pomalu přibližují. Sedím na posteli, nedýchám. Co to může být? Že by návštěva tam od nás? Ale v noci to přece nejde. Klap...klap...Chvíli jsem si myslel,že je to bachařka,ale takhle nechodí. Začalo se mi dělat špatně. Nevěděl jsem co se děje. Všude byla tma, jen světlo letní noci prosvítalo oknama. Mám  pocit,že se mi zastaví srdce.

Ticho.Kroky se zastavily u mé cely. Pár minut se nic nedělo. Hypnotizuji dveře a nedýchám. Nic. Za chvíli se zase ozývají kroky.Tentokrát se pomalu zase vracely zpět. Nebyla to však jediná noc s touto záhadou. Opakovalo se to pravidelně obden. A nejen tady. Několikrát jsem zaslechl stejné kroky večer ve sprše. Vždy jen pár vteřin. Nejhorší na tom bylo,že jsem se přistihl, jak mě začíná ta tajúplná osoba vzrušovat. Můj penis,né zrovna malý, se v napětí zvedl a byl před výbuchem. Udělal bych snad všechno proto,aby jsem jí viděl, abych se jí mohl dotknout, abych se mohl pochlubit svým ocasem a to za každou cenu. Každý den se bojím, že už nepřijde.Že jí nepoznám. Co bych za to dal, abych jí mohl klečet u nohou, cítit jejich vůni. Co to se mnou je ?Proč to říkám? Při procházkách jsem sledoval dozorkyni,ale vůbec nereagovala. Její zrak přísně kontroloval všechny vězně. Srdce mi bušilo jak zvon. Není to ona. Nehne ani brvou. Tak kdo to ale je? Dnešní noc by měla zase přijít. Ležím na posteli a čekám. Ale zbytečně. Usínám ráno. Několik dní nic. Co se děje? Už nemyslím na nic jiného, než na to,aby byla noc a možná přijde. Jsem tak nadržený ,ale nechci cákat.Co když zrovna večer přijde a já selžu a budu na suchu? Třeba bych byl pro ní pak jen nula a odešla b...

.... Koule mám už k prasknutí,ale nemůžu.Šetřím si sperma pro ní. Usínám a vůbec nedoufám,že ji snad ještě někdy uslyším. Mýlím se. Zadržím dech a poslouchám. Jde. Blíží se. Posadím se a čekám. Zastavila se. Ticho. Modlím se v duchu,aby neodešla. Prosím.Paní.Prosím.Ocas je ztopořený a celý se třesu vzrušením. Klíč. Zajíždí do zámku a pomalu se otáčí. Cvak.Cvak....Ano,prosím,přijď. Dveře se začínají otevírat. Všude je tma, jen světlo měsíce prosvítá na chodbu. Božééé.Přišla. Je nádherná. Lesklý korzet s velkými vnadami. Podvazky. Vysoké kozačky nad kolena na jehlách. Vlasy černé jak uhel,vysoko vyčesané do drdolu. Na krku stříbrný řetěz a v rukách velkou rákosku. Stojí tam a sleduje mě. Co mám dělat? Je nádherná. Chtěl bych jí pomilovat. Vešla do cely a rákoskou ukázala k zemi.,,Klekni! Nevíš kdo tu poroučí?" Nevěděl jsem co bude dál, ale nechtěl jsem ji rozzlobit. Padnul jsem na kolena. Ať si se mnou udělá co chce,je mi to jedno. Nastavila botu přede mě a zaťukala na ní rákoskou. Dal jsem na ní polibek. ,,Auu". Ucítil jsem ránu do zad. Proč? Sklonil jsem opět hlavu a znova se chystal její botu políbit. Její ruka však mou hlavu přimáčkla silněji a držela.,,Lízej!!" Klečel jsem na studené podlaze a lízal kozačky mé záhadné Paní. Konečně jsem ucítil její spokojenost. Byl jsem tak šťastný.

    Trvalo to nekonečně dlouho. Obě kozačky už se krásně leskly. Ale nevadilo mi to. Byl jsem rád,že je spokojená. Zvedla nohu a odsunula mě.,,Svlíknout!" Cože to mám udělat? Sundal jsem košili. ,,Pokračuj!" Pak kalhoty od pyžama.,,No tak! Jak dlouho mám čekat?!" Při těchto slovech už poklepávala rákoskou o svou dlaň. Chce abych se svlékl do naha? Proč? Bál jsem se zeptat.Bál jsem se dýchat nahlas. Svlékl jsem spodky a položil je na postel. Stál jsem tam nahý, dveře na chodbu otevřené. Bál jsem se,že někdo přijde,ale zároveň jsem byl vzrušený. Chodila kolem mě a rákoskou se jen letmo dotýkala některých partií mého těla. Nádherně voněla. A byla tak krásná. Chvilkami jsem ji mohl vidět úplně zblízka. A když stála za mými zády, zrychlil se mi dech. Rákoskou dala najevo ,abych roztáhl nohy. ,,Ruce za hlavu hajzle!" Zvedl jsem ruce a sepnul prsty za hlavou. Pak jsem ji ucítil. Její ruka v jemné rukavičce projela od mých kotníků pomalu po lýtkách , vnitřní stranou stehen až do rozkroku. Dotkne se mě.Určitě ano. Koule mi vřou.Péro stojí. Nééé. Přestala..V duchu jsem prosil Boha,aby se mě dotkla. Poté její ruka hladí moje záda, ramena, krk...Co mám dělat? Všechno trvá tak dlouho. Proč to dělá? Proč mě trápí? Chci jí.Náhle stojí přede mnou a dívá se mi do očí.,,Budeš dobrý otrok. Můj otrok. Rozhodla jsem se si tě nechat. Budeš mi k noze kdykoliv budu chtít. Budeš mi sloužit. Já budu rozhodovat,co tu s tebou bude dál. Rozuměl jsi mi?" Při těchto slovech konec rákosky natřásal mé koule a jemně do nich píchal.,,Ano." ,,Ano Paní ! Tak budeš odpovídat! Jasně ,nahlas, stručně! Žádné odmlouvání, žádný kecy zmrde! Rozuměl jsi? "  ,,Ano Paní."  Bože. Ta rákoska dělá své. Asi se udělám.,,Pamatuj si" řekla a držela mě za bradu,,žádný cákání dokud nedovolím.A jestli ano, ztrestám tě!" Tím jsou mé dny sečtené. Usedla na postel a do široka roztáhla nohy. Viděl jsem to, co jsem si přál. Nádhernou, velikou, vyholenou kundu s otevřenou čárkou uprostřed. Kochala se tím jak trpím. Stojím tam očima olizuji tu krásnou jeskyňku. ,,Klekni otroku!" Poklekl jsem. ,,Pojď blíž. Chceš se jí dotknout?" ptala se a smála. Cítil jsem se tak ponížený. Byla mi hanba. Něco ve mě mi našeptávalo,vem si jí,skoč na ní. Ale ona věděla moc dobře co dělá. Nemohl jsem. Byl jsem už zcela v její moci. Prstem si dráždila klitoris...Zasouvala ho hluboko a vyndavala celý ulepený.... Houpala pánví pomalu dopředu a dozadu....Dráždila všechny mé smysly...
     Teprve teď jsem se cítil opravdu jako vězeň,uvězněný ve svých představách a touhách. ,,Líbí se ti? Lízej !" Sklonil jsem hlavu a snažil se co nejrychleji dostat do jejího vlhkého rozkroku. Srazila nohy k sobě a smála se. Odkopla mě a já upadl na zem. ,,Vstaň, co se tu válíš nulo?!" Zase roztáhla nohy. ,,Lízej!" Vše se několikrát opakovalo. A jakoby to nestačilo, rozepnula horní část korzetu a já s napětím sledoval až uvidím její kozy. Přestala. Ještě kousek Paní,prosím. Z výstřihu vykukovaly jen okraje krásných melounků a chvílemi i ztopořené bradavky a velké dvorce. Stojí mi. Zase mi stojí. Co to se mnou provádí? ,,Copak to tu máme? Copak je to za klacík?Hmmm." Špička její boty zajela do mého rozkroku a mačkala koule i penis. Bolelo to,ale tak nějak jinak. Bolelo to,ale v duchu jsem si přál, aby nepřestávala. ,,Tak co s tebou otroku? Otrockou smlouvu ti nedám. Musela bych tě pak ubít do bezvědomí a propustit tě ze svých služeb až mě zradíš , podvedeš a raníš tím nejhorším způsobem. Toho tě prozatím ušetřím." řekla s vážnou tváří a list papíru,který vytáhla z korzetu, přede mnou roztrhala na kousky.,, Ale časem uvidíme, až si odpykáš trest a pochopíš,že jsem jediný bod v tvém životě ,po jehož boku můžeš být šťastný. A teď ti dovolím ukázat se mi. Nahoň ocas a můžeš pocákat mé botky. Ale pozor, máš na to 10 vteřin.Až čas vyprší odcházím.Dal jsem ruku na ptáka a čekal na pove...

....,,Teď, čas ti běží.Tak dělej!"Uuuž,vytryskl gejzír a skropil botky mé Paní. ,,10.Čas vypršel!" Paní se zvedla a odchází.Ani nepočkala až skončím. Většina mého sperma skončilo na zemi. Ach jo.Celou dobu jsem si ho střádal až přijde. Odešla, zamkla a já už jen slyšel klapání jejích podpatků. Zklamal jsem. Setkání s mou Paní trvalo až do rána a opakovalo se v pravidelných intervalech obden.Časem jsem se naučil, že mám na svou Paní čekat nahý v dané pozici. Můj život se tu od základu změnil. Zamiloval jsem si ji a doufal,že jednou si mě odvede k sobě domů a já se třeba jednou dočkám i toho,že mě k sobě pustí blíže,že ji budu moci  za odměnu i pomilovat a žít život s ní....

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky sex

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.